Je to prostě tak. Člověk má nějaké peníze, které mu garantují určitou hodnotu, za niž mohou být tyto směněny, jenže pak dojde ke změně a taková měna se stane bezcennou. To, zač ji člověk získal, je ‚zapomenuto‘ a začíná se zase od nuly s měnou novou.

komínek mincí na dvoutisícovce

Neplatná měna tak pozbývá své hodnoty. Někdo ji stihne vyměnit za novou, někdo ji může už jenom vyhodit. A někomu se někde zůstane válet doma. A má-li dotyčný štěstí, přijde se jednoho dne na to, že někdo po takových penězích navzdory jejich faktické bezcennosti touží a je za ně ochoten zaplatit penězi momentálně platnými. A to nejednou dokonce víc, než jaká byla hodnota oněch bezcenných peněz.

Zrovna tak se někdy nějaké peníze v omezeném množství nepovedou. Měly by se hned zlikvidovat, jenže někdo si nevšimne nebo ‚nevšimne‘ a uniknou do oběhu. A byť i tyto mají hodnotu notně pofiderní, najde se leckdy někdo, kdo je za ně ochoten i dobře zaplatit.

A pak si mocní někdy také usmyslí, že vydají peníze pamětní. Které si ale lidé nejednou nepořizují ani tak proto, aby si ten který okamžik pamatovali, ale aby zkusili štěstí. Co kdyby i tyto peníze, vydané v omezeném množství, jednou někdo chtěl a byl ochoten za ně dobře zaplatit, že? Naděje umírá poslední.
žena na bankovce

Aby měl člověk naději, že dostane za některé ze zmíněných peněz dobře zaplaceno, musí jít pochopitelně o unikáty, jichž je málo. A musí mít nějakou sběratelskou hodnotu, protože je nikdo nechce proto, aby jimi někde platil.

A to je důvod i dnešního stavu věcí. Kdy si našinci také pořizují podobné peníze, investují do nich, ač tyto v sobě žádnou extra hodnotu neukrývají, v naději, že tomu třeba jednou bude jinak. Jako blázni skupovali a dosud skupují mince a bankovky České národní banky vydané u příležitosti stého výročí naší měny, investovali a investují do nich nemalé peníze i čas a nervy.

A šušká se, že třeba na speciálních oběžných dvacetikorunách jednou nejspíš vydělají. „Možná‘ a ‚jednou‘.

Zatím prý na tomto sázení na nejistý zisk v budoucnu vydělali jenom prodejci i spekulanti. Kteří už nyní vyšroubovali ceny hodně vysoko.

A ti, kdo doufají, že vydělají? To ukáže až čas. Ale já osobně bych do dnešních peněz raději neinvestoval. Protože je daleko méně pravděpodobné, že se stanou sběratelskými vzácnostmi nedozírné hodnoty, než že je potká třeba osud desetníků. Kterých je mezi lidmi navzdory jejich neplatnosti tolik, že je nikdo nechce. A potrvá minimálně tisíce let, než se jich poztrácí tolik, aby se ty zbylé staly vzácností. Nebo aspoň něčím trochu zajímavým.

 

Written by